
... byli mu pouhé dva roky
povídala i když mi nikdy neodpovídal, ale cítila jsem, že mě má rád.. Moc ráda
jsem si s ním hrála.. Byla to moje pusinka.. Až kolem 1 ročku, začal mít
problému s průjmem.. spravně se tato nemoc nazíva kokcidioza a je to jedna z
nejcastejsich nemocí u králíčku.. Často dostával kapky, nebo ruzné směsi na
uzdraveni.. Ale stále nic od té doby už nekakal nic jiného než průjem.. A až
jednoho dne o prazdninách, když jsem přes noc dostala neskutecnou horečku, chudák
bolestí zemřel.. Ráno jsem se probudila.. a když mamka seděla v kuchyni s plačem
a řekla mi Niki pojď se na něco podívat.. Hned jsem vědela o co jde.. Chudáček
můj ležel v kotci rozpláclý, přesto stále nádherný ale už né živý..
Byl to můj nejlepši kamarád vždycky mě vyslechl a byl se mnou..
* Asi to moc prožívám ale dodnes na něj vzpomínám.. a vždycky kdy jdu kolem
baráku kde je na naší zahrádce pohřbený.. vzpomínám na to jak radostí skákal
když jsme ho pustili *


jééé tej je krásný